Koloběh vody v přírodě

Zdá se, že se v jezerech vyskytuje pouze voda stojatá, ve skutečnosti však cirkuluje a neustále se obměňuje. Dešťová, říční a voda z potoků vtéká do jezer a zase je opouští prostřednictvím řek, potoků a podzemních vod. Běžně je objem přitékající a odtékající vody v rovnováze.

To vysvětluje, proč se zdá, že vodní hladina je stále na stejné úrovni. Plocha oceánů tvoří 70,8 %, pevnina 29,2 %. Nejvíce vody tedy najdeme v oceánech. Jak se tedy dostala i vysoko do hor? Koloběh vody v přírodě je největším a pravděpodobně i nejznámějším látkovým oběhem v přírodě.

Hnacím motorem celého procesu je Slunce. Slunce ohřívá vodu v mořích a způsobuje tak její vypařování. Pára stoupá a v určité výšce se ochladí a vytváří mraky, které se pohybují v atmosféře a dostávají se nad pevninu.

Vodní pára v mracích zkondenzuje a padá k zemi v podobě deště nebo sněhu. Část vody, která dopadne na zem, vyplní prohlubně a odtéká do potoků, řek, moří a oceánů. Část se vypaří a další část se vsakuje do půdy, filtruje se zde a přijímá minerální látky a stopové prvky. Shromažďuje se jako voda podzemní nebo vystupuje na zemský povrch jako pramen.

1. vypařování
2. kondenzace
3. srážení
4. déšť, prosakování
5. vodní toky
6. a opět vypařování…

Tento koloběh se stále opakuje, pomáhá obnovovat podzemní zdroje sladké vody.​​​