První vodovod v Ostravě byl na Slezské.

Otočení kohoutku či posunutí páčky. Jednoduchý pohyb stačí k tomu, abychom se mohli napít zdravé a čerstvé vody. Naši předci to tak jednoduché neměli. Transportem vody se lidstvo zabývalo nepřetržitě, až dospělo k veřejným vodovodům.

Ten na Slezské Ostravě letos slaví 120 let a byl první na území Ostravy. V roce 1879 byla dnešní Slezská Ostrava povýšena na městys a v té době v ní žilo 9 tisíc obyvatel. Od nepaměti byla lokalita zásobována pitnou vodou ze studny v údolí Burňa, odkud byla voda vynikající kvality vedena dubovým potrubím k zámku a návrší nad zámkem. Zařízení bylo značně poruchové. Snad i v důsledku dolování uhlí se voda ve studních postupně ztrácela a občané se museli postarat o řádný vodovod. O jeho zřízení rozhodlo zastupitelstvo v roce 1893.

Jako zdroj byl určen les Důlňák na katastru obce Vratimov. Zde se nalézal pramen, ze kterého bylo možné odebírat cca 400 metrů krychlových pitné vody za 24 hodin. Podzemní voda v lese Důlňák byla zachycena z pramene, později nazvaného „Zimnice“, jímacím zářezem a putovala gravitačně do 400 metrů vzdáleného zemního vodojemu, později pojmenovanému Vodojem Les. Z vodojemu odtékala voda gravitačně do vodojemu u elektrárny Na Zámostí, vzdáleného zhruba 10 kilometrů. Trasa potrubí, stejně jako některé objekty, byla stavěna podle okamžitých změn a potřeb takříkajíc za pochodu. Z gravitačního potrubí, které vedlo Jakubskou kolonií, byla vybudována odbočka do vodojemu u Jámy Jan Maria na Hranečníku. Z čerpací stanice Na Zámostí byla voda čerpána do zemního vodojemu Jaklovec (dnes lokalita známá jako Hladnov), který byl rovněž součástí stavby vodovodu.

První vodovod ve Slezské Ostravě tak byl na světě. Byl uveden do provozu v roce 1896. Jeho výstavbou však snaha o zajištění dostatku pitné vody pro rozšiřující se město a okolní obce neskončila. Naopak byly připravovány další kroky k získání pitné vody ze zdrojů v okolí.