Kvalita pitné vody

Vliv složení vody na organismus | Právní předpis | Tvrdost pitné vody | Přepočty tvrdosti

Aktuální informace o kvalitě pitné vody v ostravské vodovodní síti

Jaké je složení vody?
Chemicky čistá voda se v přírodě nevyskytuje, proto také pitná voda je v podstatě směsí nejrůznějších látek, minerálů a sloučenin rozpuštěných ve vodě. Množství těchto látek se odvíjí od původu vody. Podzemní voda rozpouští v sobě látky při průchodu zeminou a horninami, proto je obsah rozpuštěných látek zpravidla vyšší než u vody povrchové, zásobované zejména srážkami s minimálním obsahem rozpuštěných látek.

Různé složení vody dané různými poměry jednotlivých složek pak způsobuje nepatrné změny v chuti, které mohou být citlivějšími jedinci zachytitelné. Není tedy až tak pravda, jak se vždy tradovalo, že pitná voda je kapalina bez chuti a bez zápachu.

Kohoutková versus balená voda

Litr vody z kohoutku, včetně stočného, přijde přibližně na 8 haléřů a je tedy více než 100krát levnější než 1 litr balené vody. Cena litru balené vody neklesne pod 5 korun, a to nepočítáme náklady na skladování, přepravu a likvidaci neekologického obalu. Voda, která teče z kohoutků, splňuje parametry vody pro kojence. Podléhá častější a v některých parametrech i přísnější kontrole kvality než voda balená. Voda z kohoutku je vždy doma a vždy čerstvá – optimálně „uskladněna“ v chladu a temnu ve vodovodním potrubí, nezabírá místo v lednici.

Kontakt na provoz vodovodní sítě

Nahoru

Jaký vliv má složení vody na lidský organismus?

Sloučeniny obsažené v pitné vodě jsou pro zdraví člověka neškodné, či naopak pro správný vývoj přímo nutné. Pitnou vodou přijímá lidské tělo významnou část důležitých minerálních látek. Konzumace chemicky čisté vody by byla naopak pro zdraví člověka škodlivá vlivem absolutní absence rozpuštěných sloučenin. Ty jsou tak vodou naopak z lidského těla odčerpávány, což může vést k závažným zdravotním problémům (jako např. řídnutí kostí).

Bohužel ne všechny sloučeniny přítomné v surové vodě, ze které se pitná voda vyrábí, jsou pro zdraví člověka vhodné a přínosné. Minimální ohled na životní prostředí při provozování chemických podniků a neřízené používání umělých hnojiv v dřívějších dobách mělo za následek hromadné úniky nebezpečných chemických sloučenin do půdy, a tím do podzemních vod, či splachy do vodních toků. Úprava přírodních vod na vodu pitnou se tak v důsledku stává stále náročnější, složitější a samozřejmě i dražší.

Nahoru

Který právní předpis ovlivňuje kvalitu vody?

Množství žádoucích i nežádoucích látek v pitné vodě je upraveno právním předpisem, který za dobu své existence z důvodu zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví prošel značnými změnami. Do konce roku 2000 platila norma pro pitnou vodu ČSN 75 7111, která byla nahrazena vyhláškou 376/2000 Sb., platnou v období od 1. 1. 2001 do 1. 5. 2004. Současným právním předpisem o kvalitě pitné vody je vyhláška 252/2004 Sb. Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody ve znění pozdějších předpisů. Ujednání vyhlášky vycházejí ze směrnice Rady Evropské unie 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 a navazujícího zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Nahoru

Tvrdost pitné vody

Tvrdost vody je termín, který se udržuje spíše z tradičních důvodů. Obecně se tvrdostí vody rozumí koncentrace všech vícemocných kationtů kovů alkalických zemin, což je sice v podstatě suma vápníku (Ca) a hořčíku (Mg), ale přispět mohou také další prvky. Správným pojmem vyjadřující celkový obsah vápníku a hořčíku ve vodě je tedy suma koncentrací Ca a Mg. Minerální soli těchto kovů alkalických zemin jsou velmi důležité pro lidský organismus a jejich přítomnost je ve vodě žádoucí.

Podle charakteru přítomných sloučenin je rozlišována:

Tvrdost přechodná (karbonátová), tvořená uhličitany a hydrogenuhličitany vápenatými a hořečnatými. Ta se může měnit v důsledku změny rovnováhy mezi oxidem uhličitým, uhličitany a hydrogenuhličitany, např. při zahřívání, vaření. To se pak projevuje vysrážením příslušných uhličitanů formou tzv. vodního kamene na nádobí, topných tělesech praček apod.
Tvrdost trvalá (nekarbonátová), tvořená jinými solemi vápenatými a hořečnatými (např. sírany, chloridy, dusičnany, křemičitany či humáty). Tento typ tvrdosti se změnou teploty nebo tlaku nemění.

Tzv. celková tvrdost je součtem trvalé a přechodné tvrdosti.

Nahoru

Tvrdost vody v Ostravě

V ostravské vodovodní síti se vyskytuje jak voda povrchová tak voda podzemní, u nichž se tvrdost značně liší. Voda povrchová pocházející z přehradních nádrží (např. VN Kružberk, VN Šance) je měkká, jejímž zdrojem jsou z velké části srážky, které jsou minimálně mineralizovány. Oproti tomu voda z podzemních zdrojů provozovaných společností Ostravské vodárny a kanalizace a.s. je středně tvrdá až tvrdá. Složení podzemní vody je dáno schopností vody rozpouštět jednotlivé složky horninového prostředí, kterými voda v podzemí prochází.

Aktuální informace o kvalitě pitné vody v ostravské vodovodní síti

Přepočty tvrdosti

Oficiální jednotkou tvrdosti (sumy vápníku a hořčíku) je jeden milimol na litr, ve zkratce „mmol/l“. Stále se však v hojné míře užívají starší jednotky jako stupně německé (značeno „°N“ či. „°dH“) nebo také stupně francouzské (značeno jako „°F“). S těmito jednotkami se můžeme běžně setkat např. v návodech k napařovacím žehličkám, pračkám či myčkám nádobí. Pro každou stupnici jsou odpovídající hodnoty sumy Ca a Mg jiné. Níže je proto uvedena přepočtová tabulka mezi jednotlivými stupnicemi.

Voda	mmol/l	°dH	°F
velmi měkká	<0,5	<2,8	<5
měkká	0,7 - 1,25	3,9 - 7	7 - 12,5
středně tvrdá	1,26 - 2,5	7,01 - 14	12,51 - 25
tvrdá	2,51 - 3,75	14,01 - 21	25,01 - 37,5
velmi tvrdá	>3,76	>21,01	>37,51