Deník hovoří s odborníky o povodních v roce 1997 i vodním hospodářství

Petr Konečný, generální ředitel společnosti Ostravské vodárny a kanalizace, říká:

Voda je živel, má neskutečnou sílu

* Na čem se nejvíce podepsaly povodně v roce 1997 v rámci vaší firmy?

Na poškození strojních a elektro zařízení úpravny vody Nová Ves a Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV), a to poměrně zásadním způsobem. Navíc celé to mělo jednu velmi hořkou souvislost, protože 1. července 1997 byl po dostavbě a zkušebním provozu zahájen v ÚČOV trvalý provoz, a týden nato postihly Ostravu povodně. Větší než stoletá voda z řeky Odry zaplavila celý provoz čistírny a její hladina dosahovala až do prvního podlaží správní budovy. To je asi 4,5 metru nad terén! Pro všechny zaměstnance to byl velmi smutný pohled.

* Jak se to projevilo na provozu čistírny, jaké byly škody?

ÚČOV zajišťuje společné čištění městských a průmyslových odpadních vod z celé aglomerace města Ostravy. Jejím cílem je čistit přiváděné odpadní vody a dosahovat povolených odtokových hodnot stanovených vodohospodářským orgánem. Koncepce čištění je založena na mechanickobiologickém čištění splaškových a průmyslových vod s automatizovaným systémem řízení technologických procesů. Kal je anaerobně stabilizován při teplotě 37 až 39 stupňů Celsia, a následně odvodňován na odstředivkách s následnou tzv. hygienizací vápnem. A teď si představte, že se nad tím vším zavře kalná voda z Odry, která začala opadat až po pěti dnech.

* Co se stalo potom?

Věděli jsme, že právě v takové krizové době se musí čistírna co nejrychleji uvést do chodu, vždyť ÚČOV ročně vyčistí do 35 mil m3 odpadních vod a je třetí největší v České republice. Po vystříkání provozu od naplaveného bahna, vyčerpání sklepních prostor a jímek bylo započato čištění a sušení technologických zařízení, jejich dodavatelé byli požádání, o repasi. V průběhu povodně byly celkově zničeny oba plynojemy, proto byl zakoupen nový plynojem o dvojnásobné kapacitě. Vyčištěná voda byla čerpána do řeky Odry. Současně bylo zprovozněno kalové hospodářství s odvodňovací stanicí kalu a 29. října 1997 byl najet biologický stupeň čištění vod. Museli jsme také vyměnit necelých 30 tisíc kusů aeračních elementů, a tím byla celá čisticí technologická linka uvedena do provozu. Rozsáhlé škody si vyžádaly desítky milionů korun.

* Jak se na to vše díváte dnes?

Čas od času příroda člověku připomene, že je mylné se domnívat, že má vše pod kontrolou. Můžete být i sebelépe na tyto případy připraveni, ale voda, tak jako oheň, má neskutečnou sílu. Na přírodu a koloběh vody je třeba se dívat s pokorou a s vodou musíme rozumně hospodařit. Zvykli jsme si na to, že na rozdíl od mnoha jiných zemí otočíme kdykoliv vodovodním kohoutkem a máme dostatek kvalitní pitné vody za cenu, které patří mezi nejmenší v České republice v rámci velkých měst. Naše společnost je tým, který se řídí heslem „Žijeme vodou, žijeme Ostravou“ a děláme pro to maximum. Investujeme do moderních technologií a celého systému tak, aby občané Ostravska nepocítili v této oblasti nedostatek.

Věříme, že se budoucnosti nemusíme bát. (vrt)

Zaměřme se na lesy a zemědělskou půdu

Téměř celý jeho život je spojen s vodním hospodářstvím a vodárenskou společností Severomoravské vodovody a kanalizace, kterou do roku 2015 řídil. Řadu let přednáší na VŠB-TU Ostrava, kde vychovává odborníky v oboru Technologie a hospodaření s vodou. „Říkal jsem si, že je škoda to, co jsem se naučil, vzít do hrobu. Proto se ve škole snažím získané vědomosti předat další generaci,“ říká prof. Miroslav Kyncl.

* Vnímá povodně jinak profesionál než jiní lidé?

Povodně byly vždycky, ale byly spíše lokální. Buď v Jeseníkách v povodí Opavy, Moravice nebo v Beskydech. Zažil jsem jich několik již před rokem 1997, ale vnímal jsem je spíše profesně. Pršet musí, stejně jako musí být sucho, měl by to být normální cyklus. Dnes je to ale trochu vychýlené a jde spíše o extrémy. V minulosti byly povodně takové, že se voda rozlila po krajině, za tři čtyři dny odtekla a škody nebyly tak velké.

* Po každé povodni se dělají různá opatření, hodně se změnilo k lepšímu, ale je ještě něco, nač bychom se měli zaměřit více?

Udělalo se toho hodně, ale ukazuje se, že některá opatření nebyla zcela šťastná. Například z hlediska sucha chceme, aby voda v tocích co nejdéle vydržela, takže její odtok bychom měli zpomalit Toky by proto neměly být tak napřímené, voda by měla odtékat co nejdéle. Ani přeměna zemědělské půdy není dobré řešení. V minulosti, když byly přívalové deště, nikdy nedošlo ke splachům z polí. Voda se vždycky nějakým způsobem vsákla. Dnešní způsob zemědělství s těžkou mechanizací a také s nedostatkem humusu vede k tomu, že je půda tuhá a udusaná, není schopna vsakovat vodu, která rychle odteče. Padesát procent plochy naší republiky tvoří zemědělská pole, přes 30 procent jsou lesy. To je hlavní plocha, kam voda spadne. Pokud chceme problémy povodní zmírnit, musíme se zaměřit na lesy a zemědělskou půdu, u které je potřeba obnovit její vsakovací schopnosti. Není to ale všelék, když přijdou katastrofální povodně jako v roce 2007, nemáme na to žádné další prostředky. Jde jen o to, abychom na to byli připraveni a škody byly co nejmenší.

* Je v souvislosti s tím, že o vodě se hovoří jako o strategické surovině, o studium vodohospodářství větší zájem? A jakou má perspektivu?

Dalo by se říci, že mladí lidé si uvědomují, že zatímco uhlí jednou skončí, voda bude existovat pořád a stále jí bude potřeba. Vodovody už máme z 95 procent vybudovány, takže teď půjde o údržbu, opravy a úpravu vody. Do budoucna je nutné počítat s celou řadou problémů souvisejících s čištěním odpadních vod. Technologie se stále zdokonalují, ukazuje se, že jsou nové druhy znečištění, které jsme v minulosti neznali. Souvisí to také s pokrokem analytické chemie, ve vodě umíme najít mnohem více látek s větší přesností. Zde je ohromné pole jak pro další výzkum, tak pro praxi.

* Kohoutkovou vodu ale můžeme pít bez obav…

V žádném případě se bát nemusíme. I když je zdrojem zde na Ostravsku převážně povrchová voda, její kvalita je velice dobrá a voda z nádrže Morávka patří k nejlepším v republice. Například podíl dusičnanů, které jsou takovým strašákem, je v tomto regionu na úrovni kojenecké vody. V létě může mít trochu vyšší teplotu, ale to nemá žádný hygienický význam. Pitná voda je dnes asi nejkontrolovanější surovinou. (vrt)
 

Hlášení stavu vodoměruZměna výše zálohyZákaznický účetChytré měření

Kamarádka voda

Test balených vod a pitné vody z kohoutku



Zajímavosti

Kolik kilometrů měří ostravská kanalizační síť?

1)
85,4 km

2)
854 km

3)
8 540 km